Podmět × podnět
Dejme tomu, že mluvčí má v úmyslu vyjádřit, že to či ono jeho čin podnítilo, tedy že mu to dalo prvotní impuls, stimul. Např. věta:
Pavel mi svými řečmi dal podnět k hádce.
Jenže v mluveném jazyce se často setkávám s tím, že místo správně užitého slova podnět zde mluvčí chybně použije slovo podmět (×Pavel mi svými řečmi dal podmět k hádce.). K této chybě nezřídka dochází ale také v jazyce psaném. A bohužel často v bakalářských a diplomových pracích vysokoškoláků, které dostávám k jazykové korektuře.
Tak jak je to tedy správně? Co tato dvě slova znamenají? Jsou vzájemně zaměnitelná? A kdy použít slovo podnět s písmenem „n“ uprostřed slova a kdy slovo podmět se souhláskou „m“?
Podmět
Podstatným jménem podmět označujeme gramatickou kategorii, která ve větě vyjadřuje osobu nebo věc, o které se v dané větě hovoří nebo ke které se vztahuje sloveso. Například věta „Petr si dal pivo“ má jako podmět osobu, která se jmenuje Petr. Podmět je tedy vedle přísudku druhým ze členů základní skladební dvojice.
Podmětem ve větě Petr si dal pivo je Petr.
Z etymologického hlediska: slovo podmět vzniklo jako kalk (tedy doslovný překlad) v době národního obrození. Předobrazem mu bylo latinské slovo subjekt, resp. subiectum (sub- iectum, pod- metat).
Podnět
Naproti tomu podstatné jméno podnět má zcela jiný význam. Slovo podnět odkazuje na něco, co vyvolává nebo spouští nějakou reakci nebo akci. Přesněji řečeno můžeme rozlišit tyto dva významy:
- stimul, který vyvolá určitou reakci
- jev, který může být vnímán pomocí smyslů
Jde tedy ve své podstatě o významově naprosto rozdílná slova, a proto je nelze libovolně zaměňovat.
Z etymologického pohledu slovo podnět vzniklo složením předpony pod- a slovesa nítit (vznítit se, vznětlivý, zanítit se, ale pravděpodobně také hnít, sněť), jehož původní význam nejspíše souvisí s rozděláváním ohně.
Podnětná × podmětná
Velmi často se chybuje také ve slovech odvozených od slova podnět. Zejména si musíme dávat pozor na přídavné jméno podnětný (podnětná, podnětné), které v chybně užitém zápisu s „m“ (×podmětný) nezřídka opravuji v textech studentů při jazykové korektuře bakalářské nebo diplomové práce. Správně tedy je např.:
Za velmi podnětnou pokládám práci pana doktora Pavla Malého.
Příčinou četnosti této chyby je nejspíše to, že automatický korektor jazyka ve Wordu nebo jiném textovém editoru tuto chybu neopraví, poněvadž přídavné jméno podmětný také existuje (vedlejší věta podmětná čili ta, která rozšiřuje/rozvíjí podmět základní skladební dvojice).
Určete v souvětí vedlejší větu podmětnou.