Od plátěných šátků k penězům: Pozoruhodný příběh slova „platit“
Možná si ani neuvědomujete, že kdykoliv vytahujete peněženku a platíte v obchodě, jste součástí jazykového a kulturního dědictví sahajícího hluboko do slovanské minulosti. Původ slova „platit“ je totiž mnohem zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát. Pojďme se blíže podívat na příběh jednoho slova, které dnes používáme denně a s naprostou samozřejmostí.
Etymologie slova „platit“
Jazykovědné bádání ukazuje, že slovo „platit“ pravděpodobně pochází z praslovanského základu „platъ“, což znamenalo kus tkaniny nebo šátek. Staří Slované totiž používali jako platidlo kousky plátna, říkali jim „plaťo“. Tento kus látky byl běžně používanou výměnnou jednotkou – něco jako dnešní bankovka.
V té době místo mincí a bankovek tedy mezi slovanským lidem kolovala běžná tkanina. Kus látky byl ale něčím víc než jen hezkým šátkem či oděvním materiálem – byl to vlastně první slovanský platební prostředek. Obdobně jiné kultury používaly jako předchůdce peněz např. mušle nebo veverčí kůže a třeba ozvěnu slova sůl (salt) můžeme dodnes zaslechnout v anglickém výrazu salary, tedy plat.
Ze slova plátno, resp. „plaťo“ postupně vznikla celá slovní rodina: platit, platidlo, plat, platba a mnoho dalších odvozenin. Každé z těchto slov v sobě uchovává genetickou stopu onoho původního plátěného šátku.
Co naplat, nic naplat
Další pozůstatek z doby, kdy plátno bylo měnou, je spojení „nic naplat“. Když bylo něco „platné“, znamenalo to, že to má hodnotu, že to má určitou cenu. Dnes říkáme „co naplat“ ve chvíli, kdy se musíme smířit s nějakou nepříjemnou skutečností, s něčím, co cenu či hodnotu ztratilo.
Příště, když vytáhnete platební kartu nebo minci, vzpomeňte si, že ve slově „platit“ stále žije příběh prostého plátěného šátku. Cožpak to není pozoruhodné, že se z kousku látky stal jeden z nejdůležitějších konceptů lidské civilizace? Přinejmenším tedy alespoň v jazykové rovině a z pohledu slovotvorby.