Jazykové korektury v praxi aneb „tchýně mně děsně štve“
Před týdnem jsem na internetu narazila na vtip o tchyních. „Že nevíte, z čeho vzniklo slovo tchyně? No přece ze slov tchoř a svině!“ Opravdu jsem se zasmála, ale ne tak vtipu samému jako všem těm hláškám v diskusi, která následovala dále. Po přečtení všech těch rádoby duchaplných výlevů jsem zjistila, že většina lidí nemá potuchy, jak se správně slovo tchyně píše. Jen ve výjimečných případech diskutující použili jeho kodifikovanou podobu, která zní „tchyně“. V textu však převažovala podoba s dlouhým y.
Shodou okolností mám rozečtenou knížku, v níž je taktéž uveden chybný tvar uvedeného slova, tedy tchýně. Jakožto jazykový korektor mám tudíž potřebu uvést správnou podobu tohoto slova na pravou míru – podstatné jméno tchyně je odvozené od slova tchán, od kterého se oddělí mužská koncovka -án a k němuž se připojí koncovka -yně, která označuje ženský rod. Příponou -yně jsou odvozena i jiná podstatná jména ženského rodu, například žákyně, bohyně či obryně. K psaní dlouhého y tedy není důvod, ačkoli k tomu může svádět např. výslovnost slova tchyně. Častěji totiž v mluvené řeči slýcháme tchýně než tchyně, což je však nesprávné.
Osobní zájmeno já
Ale zpátky k zmiňované diskusi. Z těch všech prapodivných, naštvaných či ufňukaných a sebelítostných zpráv, jež považují někteří anonymové za nutné sdělit všem ostatním, mě nejvíce zaujala věta: Moje tchýně mně děsně štve! V této větě se totiž kromě slova tchýně (spis. tchyně) vyskytuje také tvar osobního zájmena já ve 4. p. č. j. psaný jako mně (spis. mě). A právě skloňování (resp. pravopis v určitých pádech) osobního zájmena já dělá lidem velké potíže.
Jednoduché pravidlo tedy zní: tvar osobního zájmena já ve 2. (koho, čeho?) a 4. pádě (koho, co) čísla jednotného se píše mě (dubletní varianta je pak delší tvar mne, kterým můžeme nahradit mě). Př. Tchyně mě (mne) štve! Mě (Mne) jsi tam vidět nemohl! Beze mě (mne) ti bude lépe!
Ve 3. (komu, čemu) a 6. (o kom, čem) pádě čísla jednotného se osobní zájmeno já skloňuje mně. Tvar mně ve 3. pádě můžeme zaměnit za variantu mi, která je taktéž spisovná. Př. Dej to mně (dej mi to). Mně je to fuk (je mi to fuk). Neříkej, že se ti o mně zdálo? Zase to zůstalo na mně!