Jak píšeme slova ústava, Ústavní soud ČR
Lisabonská smlouva byla svého času projednávána u Ústavního soudu České republiky. Média to tenkrát denně probírala a docela obšírně o tom informovala.
Přesto ne vždy byly sdělované informace korektní, dokonce ani ne na veřejnoprávní televizi. Alespoň co se týká jazykové správnosti.
Titulkář jednoho televizního pořadu se dopustil menšího faux pas. Zapříčiněním asi nějakého „tiskařského“ šotka se mu z jednoho klíčového slova vytratila diakritika.
Jak píšeme slovo ústava nebo sousloví Ústavní soud ČR?
Slova ústava nebo ústavní píšeme vždy s dlouhým ú (ú s čárkou), protože písmeno ú používáme:
- na začátku slov (úspěšný, údajný, únor)
- po předponě (nejúspěšnější, neúmyslný)
- ve složenině (dolnoújezdský, trojúhelník)
- v citoslovcích (bú, vrkú)
- ve slovech přejatých (skútr, múza, štrúdl)
V ostatních případech píšeme ů, tedy:
- uvnitř slova (kůl, stůl, blůza)
- v koncovkách 2. a 3. p. č. mn. podst. jmen (pánů, mužů, hradů, strojům, městům) a u přídavných jmen přivlastňovacích v 1. p. č. jedn. rodu mužského (Karlův, bratrův)
- v zakončení příslovcí (domů, dolů)
Co se týče psaní velkých písmen, pravidla jsou následující.
Pokud se jedná o oficiální název ústav, mezinárodních dohod, domluv, smluv apod., pak píšeme velké písmeno: Ústava České republiky (na rozdíl od: v naší ústavě...).
Stejné pravidlo platí i v případě soudů, armád apod. Píšeme Nejvyšší soud ČR, Ústavní soud ČR, Armáda ČR, ale spojení česká armáda, česká policie se chápou jako neoficiální, a proto se přídavná jména píšou s malým písmenem.