Logo služby Bezchip.cz
I Vaše texty mohou být bez chyb.

Jazykové korektury, oprava pravopisu, stylistické úpravy textů v češtině.

Vyjíždět na koních a absolvovat krásnou vyjížďku

Tři způsoby, jimiž se mohou označovat měkké souhlásky ď, ť, ň.

Před časem jsme si s rodinou udělali výlet a vyjeli jsme si k vodní nádrži Šance, která leží v Beskydech v obci Staré Hamry.

Když jsme projížděli Ostravicí, už z dálky nás upoutala cedule, která turisty vybízela k vyjížďkám na koních. Na nápisu by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nad písmenem d (ď) nechyběl háček.

Cedule s chybou
Cedule s chybou

Možná se ten, který to psal, domníval, že když ve slovese vyjíždět žádné psané ď není (vyslovuje se ď, ale píše se d a ě), tak nemusí být ani v tomto substantivu. Anebo ten háček, hlava jedna zapomnětlivá, jen opomněl napsat. Ať už to bylo jakkoli, je třeba brát na zřetel, že platí pravidlo, které určuje, že měkké souhlásky ď, ť, ň se označují třemi způsoby:

  1. háčkem: ď, ť, ň (sveď, prťavý, kampaň);
  2. ve spojeních di, ti, ni, dí, tí, ní psaním i, í (na rozdíl od dy, ty, ny, dý, tý, ný) (tít, niť, ždímat)
  3. ve spojeních dě, tě, ně psaním ě (na rozdíl od de, te, ne) (děti, tělesný, nějaký)

A protože se jazykovým korekturám věnuji už nějakých 384 pátků, vím, že v textech se často objevuje vynechání háčku nad druhou měkkou souhláskou ď, ť, ň a vesele se píše vyjíždka, štastný, tlouštka, zbožnovat aj. Správně musí být: vyjížďka, šťastný, tloušťka, zbožňovat.

Petra Přečková | 19. 09. 2012, aktualizováno: 22. 07. 2020

Štítky: