Jazyková korektura slov výhrůžka, vyhrůžka, výhružný, výhrůžně

Dnes se zaměřím na pravopis substantiva výhrůžka a od něj odvozených adjektiv a adverbií. V mnoha textech se totiž setkávám s tím, že psaná podoba uvedeného podstatného jména je nejednoznačná. Někdo píše výhrůžka, jiný užívá zase výhružka, další považuje za jedinou kodifikovanou variantu slovo vyhrůžka. Tak jak je to tedy správně?

Podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (normativní výkladový slovník českého jazyka vytvořený a průběžně aktualizovaný Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky), který vydalo nakladatelství Academia, je vedle slova výhrůžka možný i tvar vyhrůžka.

Ale u přídavného jména a příslovce jsou spisovné dublety jak výhrůžný, výhrůžně, tak výhružný, výhružně.

Z češtinářského hlediska tedy neexistuje žádné pravidlo, od kterého lze psanou podobu odvodit. Tyto tvary je třeba si buď zapamatovat, nebo v případě, že si nebudeme vědět rady, sáhnout po nějakém chytrém slovníku (ať už je to SSČ nebo jsou to Akademická pravidla českého pravopisu), který nám napoví, jaká varianta je ta správná. A pokud doma žádný slovník nemáme, pak není nic snazšího než svěřit texty do rukou odborníků – jazykových korektorů a korektorek. 

info@bezchip.cz
2006–2017 © Bezchip