Co robimy? Zajdimy do babky či na bazen?

O teritoriálním mísení češtiny a polštiny na území Slezska.

Již nadpis předurčuje, čemu se budu ve svém příspěvku věnovat. Řeč bude o dalším ostravském svérázu, kterým je místní pojetí adverbiale loci.

Pokud se bavíme o příslovečném určení místa v případě užití pohybového slovesa jít, pro tento kraj je charakteristické používání těchto slov a slovních spojení: Kaj deš? (správně: Kam jdeš?), Kde jdeme? (správně: Kam jdeme?), Pojď tady (správně: Pojď sem), Jdeme na bazén (správně: Jdeme do bazénu), Jdeme do babičky (správně: Jdeme k babičce).

Buď se jedná o výrazy zcela typické pro oblast Ostravsko-Karvinsko, které v jiné lokalitě najdeme jen stěží (kaj), nebo dochází k špatnému spojení slovesa jít a příslovcí, které mají jinou významovou platnost (Kde jdeme?, Pojď tady.). K tomu stejnému dochází při spojení slovesa jít a předložky na, kterou rodilí mluvčí na Karvinsku zaměňují za předložku do (Jdeme na bazén.), a předložky do, kterou používají místo předložky k (Jdeme do babičky.). Původ vzniku těchto chybných vazeb pohybových sloves s prepozicemi či adverbii je zcela viditelný a zřejmý – jde o teritoriální mísení češtiny a polštiny na území Slezska, dnes jsou tyto jmenované vazby typické pro polštinu (Idziemy na basen, Jedzieme do babci).

Ačkoli výše zmiňované výrazy v běžné komunikaci už nevnímám (po 14 letech života v Ostravě a jejich každodenním slýchání jsem se smířila s tím, že ke koloritu Moravskoslezského kraje neodmyslitelně patří), stejně to nemění nic na tom, že jsou to nesprávné (a tudíž nespisovné) vazby, a čas od času je třeba na takové (i když velmi zajímavé) jevy poukázat.

Petra Přečková | 09. 07. 2013